Šanghajská organizace pro spolupráci

Ve světě Šanghajská organizace pro spolupráci existuje nekonečné množství pohledů, nápadů a názorů, které nás zvou k prozkoumání a objevování více o tomto fascinujícím tématu. Je to téma, které v historii upoutalo pozornost bezpočtu lidí a zůstává aktuální i v moderním světě. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost je Šanghajská organizace pro spolupráci tématem, které nás nepřestává fascinovat. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a přístupy k Šanghajská organizace pro spolupráci, od jeho počátků až po jeho dnešní vliv, abychom mohli hlouběji porozumět tomuto vzrušujícímu tématu.
Šanghajská organizace pro spolupráci
Vznik14. června 2001
SídloPeking, Čína
Úřední jazykruština a čínština
Generální tajemníkVladimir Norov, Zhang Deguang, Bolat Nurgaliyev, Muratbek Imanaliyev, Dmitry Mezentsev, Rashid Alimov a Zhang Ming
Oficiální websectsco.org
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Šanghajská organizace pro spolupráci:
     členské státy
     pozorovatelské státy
     partnerský dialog

Šanghajská organizace pro spolupráci (zkráceně ŠOS; rusky Шанхайская организация сотрудничества, Šanhajskaja organizacija sotrudničestva (ШОС), čínsky 上海 合作 组织) je regionální mezivládní organizace, která byla založena 15. června 2001 představiteli Číny, Ruska, Kazachstánu, Tádžikistánu, Kyrgyzstánu a Uzbekistánu. S výjimkou Uzbekistánu byly všechny ostatní členské státy součástí Šanghajské pětky, organizace, která byla založena na základě podpisů smluv v letech 1996 a 1997 mezi Čínou, Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Ruskem a Tádžikistánem o posílení důvěry ve vojenské oblasti a o snížení ozbrojených sil ve vzájemných příhraničních oblastech. Indie a Pákistán se plnohodnotnými členy ŠOS stali 9. června 2017 na summitu v Astaně, předtím měli pozorovatelský status. Írán se stal plnohodnotným členem 4. července 2023 na 23. summitu pod předsednictvím Indie. Dříve měl pozorovatelský status.

ŠOS není vojenská aliance (jako například NATO), ani otevřeným bezpečnostním fórem (jako například ASEAN), ale profiluje se do neutrální polohy. Hlavními cíli organizace byly vyhlášeny: posílení stability a bezpečnosti v širším prostoru, boj proti terorismu, separatismu a extremismu, boj proti obchodu s drogami, hospodářská spolupráce, partnerství v oblasti energetické, vědecké a kulturní spolupráce.

Pozorovatelský status mají Afghánistán, Bělorusko, a Mongolsko. Partnerský dialog pak se Šanghajskou organizací pro spolupráci vedou Arménie, Ázerbájdžán, Kambodža, Nepál, Srí Lanka a Turecko.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Šanghajská organizácia spolupráce na slovenské Wikipedii.

  1. The Shanghai Cooperation Organisation . Šanghajská organizace pro spolupráci. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  2. India, Pakistan become full members of SCO. The Times of India . 2017-06-09. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Иран вступил в Шанхайскую организацию сотрудничества. tass.ru . TASS, 2023-07-04 . Dostupné online. (rusky) 
  4. Iran to become 'full-fledged' SCO member in July. thecradle.co. The Cradle, 2 June 2023. Dostupné online . 
  5. ROGOV, Dmitry. Šanghajská organizace pro spolupráci. 2015. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická, Katedra mezinárodního obchodu. Vedoucí práce Jaroslav Halík. Dostupné online.

Externí odkazy