Belgický frank

V tomto článku hluboce prozkoumáme fascinující svět Belgický frank. Od jeho počátků až po jeho dopad na moderní společnost se ponoříme do komplexní analýzy, která se bude zabývat všemi relevantními aspekty souvisejícími s Belgický frank. Prostřednictvím podrobného výzkumu a odborných posudků se budeme snažit poskytnout úplný a aktuální pohled na toto velmi relevantní téma. Od jeho vlivu na populární kulturu až po jeho roli v technologickém rozvoji prozkoumáme každý aspekt Belgický frank, abychom našim čtenářům poskytli solidní a obohacující porozumění.
Mince v hodnotě 20 belgických franků z roku 1871 (období latinské měnové unie)

Belgický frank (nizozemsky Belgische frank, francouzsky franc belge, německy Belgischer Franken) byl oficiální měnou Belgického království v letech 18322002. Jeho ISO 4217 kód byl BEF. Jedna setina franku se nazývala centime.

Historie a status měny

Belgický frank byl zaveden roku 1832 jako státní měna Belgického království těsně po procesu jeho vzniku Belgickou revolucí (1830-1831), v níž se Belgické království vydělilo ze Spojeného království Nizozemského.

V roce 1865 vytvořilo Belgické království spolu s Druhým Francouzským císařstvím, Italským královstvím a Švýcarskem Latinskou měnovou unii (k té se v roce 1868 přidaly Španělské království a Řecké království a v roce 1889 se přidaly Rumunské království, Srbské království, Bulharské knížectví, Venezuela a San Marino), která spočívala ve stanovení obsahu stříbra v jedné minci každé členské národní měny na 4,5 gramu, případně obsahu zlata v jedné minci každé členské národní měny na 0,290322 gramu, zároveň součástí dohody byla vzájemná volná směnitelnost všech členských měn, u mincí s normovaným obsahem drahého kovu tedy vždy v poměru 1:1. Latinská měnová unie byla rozpuštěna roku 1927.

Belgie a sousední Lucembursko spolu spolupracují v rámci Belgicko-lucemburské ekonomické unie. Jejich měny – belgický a lucemburský frank – byly mezi lety 1922 a 1999 (s výjimkou období mezi 1935 a 1944) pevně propojené v paritním kursu 1:1. De iure bylo tedy možno používat belgické franky na lucemburském území a naopak, v praxi však obchodníci občas odmítali přijímat měnu sousedního státu.

Při zavedení eura jako bezhotovostní měny byl směnný kurs mezi frankem a eurem stanoven na 1 EUR = 40,3399 BEF = 40,3399 LUF. Od roku 1999 byl frank pouze dílčí jednotkou eura, od 1. ledna 2002 je po krátkém duálním oběhu franku a eura (mezi 1. lednem 2002 a 28. únorem 2002) v oběhu pouze euro.

Mince a bankovky

Posledními mincemi belgického franku před zavedením eura byly mince o hodnotách 1, 5, 20 a 50 franků.

Bankovky byly vydány pouze v hodnotách 100, 200, 500, 1000, 2000 a 10 000 franků. Bankovky franku lze vyměnit u Národní belgické banky za euro bez časového omezení

Související články

Externí odkazy