Hontská župa (Československo)
| Hontská župa Hontianska župa | |
|---|---|
| Území | |
| Sídlo župy | Ipolské Šiahy |
| Země | Slovensko |
| Stát |  Československo |
| Zeměpisné souřadnice | 48°5′ s. š., 18°57′ v. d. |
| Vznik | 30. října 1918 |
| Zánik | 1. ledna 1923 |
| Základní informace | |
| Rozloha | 2 100 km² |
| Počet obyvatel | 95 573 (1919) |
| Hustota zalidnění | 45,5 obyv./km² |
| Počet okresů | 5 (1919) |
 Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hontská župa (slovensky Hontianska župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Slovensku v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při vzniku Československa vydělením z uherské Hontské župy. Existovala v letech 1918–1922, měla rozlohu 2 100 km² a jejím správním centrem byly Ipolské Šiahy (nyní Šahy).
Historický vývoj
Po vyhlášení Martinské deklarace dne 30. října 1918, kterou se Slovensko vydělilo z Uherska a přičlenilo k nově vzniklému Československu, zůstalo slovenské území dočasně rozdělené na administrativní celky vytvořené Uherskem. Jedním z těchto celků byla Hontská župa, která vznikla vydělením větší, převážně severní části z původní uherské Hontské župy. V čele župy stál vládou jmenovaný župan, který disponoval všemi pravomocemi, zatímco samosprávná funkce župy byla potlačena.
Sídlo župy se nacházelo v Ipolských Šiahách.
Hontská župa existovala do 31. prosince 1922. K 1. lednu 1923 bylo na Slovensku vytvořeno nové župní zřízení, které bylo původně plánované pro celé Československo, nicméně realizováno bylo pouze právě na Slovensku.
Geografie
Hontská župa se nacházela na jižním Slovensku. Na západě hraničila s Komárenskou a Tekovskou župou, na severu se Zvolenskou župou a na východě s Novohradskou župou. Jižní hranice župy byla zároveň státní hranicí s Maďarskem.
Administrativní členění
V roce 1919 se Hontská župa členila na pět slúžňovských okresů: Bátovce, Krupina, Nekyje (nynější Vinica), Pastuchov (nynější Pastovce) a Ipoľské Šiahy (nynější Šahy). V oblasti Hontské župy se také nacházelo město Banská Štiavnica a Banská Belá, které však součástí župy nebylo a coby město s municipálním právem tvořilo samostatnou územněsprávní jednotku na úrovni župy.
Odkazy
Reference
- ↑ Nariadenie vlády č. 310/1922 Sb., ktorým sa zavádza župné sriadenie v niektorých častiach uzemia republiky Československe, § 1. . Dostupné online.
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ a b c VOLKO, Viliam; KIŠ, Miloslav. Stručný prehľad vývoja územného a správneho členenia Slovenska. Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, 2007. Dostupné online. S. 26–27. (slovensky) Dále jen Volko–Kiš.
- ↑ Volko–Kiš, s. 29.
- ↑ Volko–Kiš, s. 37–38.
- ↑ Volko–Kiš, příloha 4.
- ↑ TIŠLIAR, Pavol. Mimoriadne sčítanie ľudu na Slovensku z roku 1919. Príspevok k populačným dejinám Slovenska. Bratislava: STATIS, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-85659-46-7. S. 129–130. (slovensky)