Iskăr
Význam Iskăr v naší společnosti je nepopiratelný. Ať už jako klíčový prvek v osobním rozvoji, v dějinách lidstva nebo ve vlivu na současnou kulturu, Iskăr označil před a po v různých oblastech. Jeho význam se postupem času upevnil, což z něj činí téma neustálého studia a debat. V tomto článku prozkoumáme mnoho aspektů Iskăr, analyzujeme jeho dopad v různých kontextech a jeho vývoj v průběhu historie.
| Iskăr | |
|---|---|
 řeka v Ljutibrodu | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 368 km |
| Plocha povodí | 8600 km² |
| Průměrný průtok | 54 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| Rila 42°11′39″ s. š., 23°19′49″ v. d. | |
| Ústí | |
| Dunaj 43°43′54,12″ s. š., 24°26′30,84″ v. d. | |
| Protéká | |
 Bulharsko (Sofie-město - Sofie, Sofijská, Pernická, Vracká, Plevenská, Lovečská oblast) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj | |
 mapa povodí řeky | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ìskăr (bulharsky Искър) je řeka v Bulharsku (Sofie-město, Sofijská, Pernická, Vracká, Plevenská, Lovečská oblast). Je 368 km dlouhá. Povodí má rozlohu 8600 km².
Průběh toku
Pramení v pohoří Rila a na horním toku protéká Samokovskou a Sofijskou kotlinou. Poté protíná Iskărskou soutěskou horský hřbet Staré Planiny. Na dolním toku protéká Dolnodunajskou rovinou. Ústí zprava do Dunaje.
Vodní režim
Nejvyšších vodních stavů dosahuje na jaře, zatímco v létě hladina klesá. Průměrný průtok vody v ústí činí 54 m³/s, maximální v některých letech dosahuje až 800 m³/s.
Využití
V povodí řeky se nacházejí přehradní nádrže a vodní elektrárny. Na řece leží města Samokov, Mezdra, Červen Brjag. Řeka protéká východním okrajem hlavního města Sofie.
Odkazy
Literatura
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Искыр“.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Iskăr na Wikimedia Commons
