V dnešním světě se Klobouky u Brna stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí a odvětví. S rozvojem technologií a společenskými změnami převzal Klobouky u Brna ústřední roli v našich životech a ovlivnil vše od způsobu komunikace až po způsob, jakým řešíme výzvy moderního světa. V tomto článku prozkoumáme význam Klobouky u Brna a jeho vliv na různé aspekty společnosti a analyzujeme jeho význam v osobní, profesní a sociální sféře. Kromě toho prozkoumáme, jak se Klobouky u Brna vyvíjel v průběhu času a jaké vyhlídky nás čekají.
Klobouky u Brna (německyKlobouk) jsou město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 29 km jihovýchodně od Brna v údolí Klobouckého potoka. Žije zde přibližně 2 500 obyvatel. Klobouky u Brna mají dvě místní části, Klobouky a Bohumilice. Často zmiňované Martinice jsou oficiálně vedeny jako ulice města Klobouky. V okolí Klobouk se nacházejí rozlehlé lesy, kopce Zumperk a Nedánov a velký počet vinic. Obec je součástí Mikroregionu Hustopečsko a Velkopavlovické vinařské podoblasti.
Název
Název se vyvíjel od varianty Clobuk (1237), Klobauk (1298), Clobuch (1349), v Klobucziech (1512), z Klobuk (1529, 1534), v Hornich Klobauczych (1577), Klobauky (1633), Klobauk (1718), Klobuky (1720), Ober Klobuk (1751), Klobauk a Klobauky (1846), Klobouk a Klobouky (1872). Do roku 1992 nesla název Klobouky. Dříve nesly přívlastek Horní, aby byly odlišené od Valašských Klobouků. Místní jméno může znamenat množné číslo od slova „klobouk“, také může být odvozeno od příjmení Klobúk a znamenat tak „ves rodiny Klobúkovy“ nebo může být odvozeno od přeneseného názvu „klobúk“ pro označení vrchů či kopců, které klobouk připomínají svým tvarem.
V písemných pramenech jsou Klobouky doloženy poprvé přídomkem „de Klobuc“ (tzn. „z Klobouk“). Nejstarší doklad jména Leo de Klobuc, tj. Leva z Klobouk, je v listině českého krále Přemysla Otakara I. z 24. června 1222. Listinou krále Václava II. z 18. června 1298 byly Klobouky povýšeny na tržní ves.
Od 1. srpna 1976 do 23. listopadu 1990 byla částí Klobouk Kašnice. Od 1. ledna 1986 jsou místní částí Klobouk Bohumilice.
Obyvatelstvo
Podle sčítání obyvatel v roce 1930 zde žilo v 557 domech 2271 obyvatel. Z hlediska národnosti se 2246 obyvatel hlásilo k československé národnosti a tři k německé. Žilo zde 1378 římských katolíků, 806 evangelíků, 38 židů a 13 příslušníků Církve československé husitské.
Struktura
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.
Místní části
1896
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
2016
Počet obyvatel
část Klobouky u Brna
2687
2829
2703
2774
2723
2720
2675
2480
2591
2433
2341
2299
2 224
2 388
2463
Počet domů
část Klobouky u Brna
543
560
572
579
581
595
659
722
717
707
652
702
776
818
Obecní správa a politika
Zastupitelstvo má 15 členů a městská rada 5 členů. V letech 2010 až 2014 byl starostou obce Zdeněk Lobpreis. Při ustavujícím zasedání zastupitelstva 4. listopadu 2014 tuto funkci obhájil. Koalici tvoří STAN, lidovci, komunisté a ODS. Po komunálních volbách na podzim 2018 byl starostou zvolen Pavel Volek.
Společnost
Kloboucko je oblast zemědělského typu, ale většina pracujících obyvatel dojíždí za prací do nedalekého Brna.
V Kloboukách jsou čtyři školy: Základní škola, Městské víceleté gymnázium, Základní umělecká škola a Střední odborná škola. Osmileté městské gymnázium, které navštěvují jak děti z Klobouk, tak i z okolních obcí, město založilo v roce 1993. Základní hudební škola Hynka Bíma vyučuje hru na mnoho nástrojů, škola má asi 200 žáků, někteří jsou členy dechovky a cimbálové muziky. Škola má úspěchy v okresní pěvecké soutěži v sólovém zpěvu a hře na klavír.[zdroj?] Střední odborná škola je zaměřena na agropodnikání a obchod.
Pamětní deska na evangelickém kostele uvádí, že se zde „v letech 1878 až 1882 účastnil služeb božích náš pozdější President Osvoboditel Dr.Tomáš Garrigue Masaryk“.
kloboucký zámek – jednokřídlý jednopatrový barokní zámek s bočním hospodářským křídlem vznikl v první polovině 18. století přestavbou starší renesanční rezidence zábrdovických premonstrátů. Nachází se v centru města, v severní části náměstí Míru. Je v majetku města a sídlí zde řada městských institucí a soukromých provozoven.
Městské muzeum – národopisné muzeum, otevřené roku 1907.
Kaple svaté Barbory – barokní poutní kaple z roku 1669 na půdorysu kříže. Stojí pod vrcholem vyvýšeniny západně od středu města.
Větrný mlýn (Kloboucký větřák) – funkční replika původního dřevěného mlýna z poloviny 18. století, zhotovená v letech 1983–1985.
Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z poloviny 18. století, stojí před budovou zámku.
↑ abHOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A–L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 397–398.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869–2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN80-250-1311-1. S. 229.
↑ŠVÁBENSKÝ, Mojmír. Počátky Klobouk v písemných pramenech. In: KORDIOVSKÝ, Emil, ed. Klobouky u Brna: město, dějiny, krajina a lidé. V Mikulově: Státní okresní archiv Břeclav, 1998, s. 57–58. ISBN 80-85048-76-0.
↑ŠVÁBENSKÝ, Mojmír. Počátky Klobouk v písemných pramenech. In: KORDIOVSKÝ, Emil, ed. Klobouky u Brna: město, dějiny, krajina a lidé. V Mikulově: Státní okresní archiv Břeclav, 1998, s. 61. ISBN 80-85048-76-0.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869–2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN80-250-1311-1. S. 223.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869–2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN80-250-1311-1. S. 46.
↑Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 50.
↑Klobouky u Brna - obec/město (okr. Břeclav) . Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 . Dostupné online.
↑Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN978-80-250-2394-5. Heslo Klobouky u Brna, s. 489.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869–2002 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 630 s. Dostupné online. ISBN80-250-1310-3. Kapitola Okres Břeclav, s. 640.
↑IVÁNEK, Lukáš. Klobouky vede nadále Lobpreis. Změna je u místostarosty. Břeclavský deník . 2014-11-04 . Dostupné online.
↑SPĚVÁK, Přemysl. V Kloboukách přepřahají. Nový starosta Volek plánuje rozšíření skládky. Břeclavský deník . 2018-11-06 . Dostupné online.
↑ Startuje 1. liga mužů! Do boje vyrazí nováčci, dojde i na derby. www.ceskyflorbal.cz . Český florbal, 2022-08-30 . Dostupné online.
↑Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) . Jihomoravský kraj . Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-17.
↑Památky a zajímavosti Klobouky u Brna . Místopisy.cz . Kapitola Kloboucký zámek. Dostupné online.
Literatura
Almanach 50 let zemědělského školství v Kloboukách u Brna: 1921–1971. Klobouky u Brna: Střední zemědělská technická škola, 1971. 79 s.
BABÁČEK, Josef. Válka a odboj 1939–1945 v Kloboukách u Brna a okolí: vzpomínka na hrdiny po 75 letech (2017). Brno: Jan Kux Onufrius, 2017. 79 s. ISBN 978-80-87859-06-3.
BATÍK, Petr. Geologické poměry jihozápadní části ždánické jednotky na území listu M-33-118-B-a (Klobouky u Brna) Brno 1969. 46 s., 1 sv. terénní dokumentace, 3 mapy. Diplomová práce. Ved. práce RNDr. Ivan Krystek. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně, Přírodovědecká fakulta, Katedra geologie a paleontologie.
BUKOVANSKÝ, Karel Jaromír. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl I. místopisu, Brněnský kraj. Čís. 29, Klobucký okres. Brno: GARN, 2007. 151 s. ISBN 978-80-86347-77-6.
DOSTÁL, B. et al. Klobouky u Brna: minulost a současnost. V Mikulově: Okresní archiv, 1969. 85 s., 35 nečísl. s. obr. příloh. Knižnice jižní Moravy, č. 2.
FIC, Karel. Nářečí v Kloboukách u Brna. In: KORDIOVSKÝ, Emil, ed. Klobouky u Brna: město, dějiny, krajina a lidé. V Mikulově: Státní okresní archiv Břeclav, 1998, s. 429-433. ISBN 80-85048-76-0.
GRMELA, Vítězslav. Obrazy Lva z Klobouk: Klobouky u Brna. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl., 2001. 16 s. Průvodce. ISBN 80-7192-605-1.
Klobouky u Brna. In: ŠVACHOVÁ, Jarmila a kol. Malebné Kloboucko. Břeclav: Moraviapress, 1995, s. 7–44.
KORDIOVSKÝ, Emil. Kloboucké větřáky. Jižní Morava. 1985, roč. 21, sv. 24, s. 5–19, 17 obr. na příl.
KORDIOVSKÝ, Emil, ed. Klobouky u Brna: město, dějiny, krajina a lidé. V Mikulově: Státní okresní archiv Břeclav, 1998, 494 s. ISBN 80-85048-76-0.
KORDIOVSKÝ, Emil. Nezdařené městské lokace na Břeclavsku. Archaeologia historica. 2006, roč. 31, č. , s. 131–146. ISSN 0231-5823.
LUDVÍKOVÁ, Miroslava. Lidová strava na Kloboucku a Ždánicku. Mikulov: Okresní vlastivědné muzeum, 1967. 54 s.
Městské vlastivědné muzeum Klobouky u Brna: 70 let založení muzea. Klobouky u Brna: Městské vlastivědné muzeum, . 26 s., příl.
Mikroregion Kloboucko. Česká Lípa: Geodézie On Line, 2001. 63 s. ISBN 80-902861-3-5.
OŠMERA, Josef. Mrtvým vlastencům. Klobouky u Brna: Učitelský sbor měšťanské školy a Sokol, 1945. 13 s.
SKUTIL, Josef. Pravěké nálezy na Kloboucku. Klobouky u Brna: Městské museum, 1939. 70 s.
ŠIŠÁKOVÁ, Zuzana. Floristická studie území jižněměsta Klobouky u Brna. 2004. 178 s. Diplomová práce. Ved. práce RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta.
TRÁVNÍČEK, František. (Ne)Zapomenutí legionářští „bráškové“ – Kloboucko. : Spolek vojenské historie Valtice, 2018. 302 s. ISBN 978-80-270-4039-1.
VRBAS, Jakub, DVOŘÁKOVÁ, Hana a KORDIOVSKÝ, Emil. Pohledy do minulosti Kloubouk. V Mikulově: Státní okresní archiv Břeclav, 1999. 374 s. Knižnice Jižní Moravy, sv. 21. ISBN 80-85048-92-2.