Kominterna

Při této příležitosti se chceme věnovat tématu, které je velmi aktuální a zajímavé pro různé sektory společnosti. Kominterna je téma, které upoutalo pozornost mnoha lidí, ať už kvůli svému vlivu na populární kulturu, historickému významu nebo vlivu dnes. V tomto článku důkladně prozkoumáme důležitost a význam Kominterna a nabídneme hloubkovou analýzu jeho důsledků a vlivu v různých oblastech. Dozvíme se více o Kominterna a jeho dopadu v různých kontextech, což našim čtenářům umožní lépe porozumět tomuto tématu.
Kominterna
PředchůdceDruhá internacionála
NástupceKominforma
ZakladatelVladimir Iljič Lenin
Vznik2. března 1919
Zánik15. května 1943
SídloMoskva, Rusko
LídrGrigorij Jevsejevič Zinovjev (1919–1926), Nikolaj Ivanovič Bucharin (1926–1929) a Georgi Dimitrov (1929–1943)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kominterna (Komunistická internacionála, rusky Коммунисти́ческий интернациона́л), zvaná též Třetí internacionála, byla mezinárodní komunistická organizace, založená v Moskvě v březnu roku 1919. Zakládajícími členy byli zástupci 19 komunistických stran, přičemž prakticky od počátku měla hlavní slovo komunistická strana Ruska (bolševici). V čele stál tzv. Výkonný výbor komunistické internacionály. Cílem kominterny bylo šířit myšlenky komunismu a „všemi prostředky, včetně použití ozbrojené síly, bojovat za svržení světové buržoazie a vytvoření mezinárodní Sovětské republiky, jako přechodové fáze k úplnému rozpouštění států“. Roku 1928 měla přes 580 tisíc členů mimo Sovětský svaz. Mezi lety 1919 až 1935 zorganizovala celkem 7 kongresů, jež se vždy scházely v Moskvě, Výkonný výbor se sešel celkem třináctkrát. Kominterna byla rozpuštěna roku 1943 s cílem čelit hitlerovské propagandě, která tvrdila, že se Moskva hodlá vměšovat do vnitřních věcí jiných zemí a bolševizovat je a rovněž jako vstřícné gesto vůči západním Spojencům. Po válce ji v roli nástroje k řízení světového komunistického hnutí nahradila Kominforma.

Vliv na KSČ

Průkazka člena Kominterny, Klementa Gottwalda z roku 1935

V roce 1929 na V. sjezdu KSČ provedli tzv. karlínští kluci v čele s Klementem Gottwaldem vnitrostranický puč, když se zbavili původního vedení strany a vyloučili nepohodlné členy, a KSČ stalinizovali – podřídili ji kominterně.

Reference

  1. FISHER, Harold Henry. The Communist Revolution: An Outline of Strategy and Tactics. : Stanford University Press, 1955. 100 s. Dostupné online. S. 13. (anglicky) Google-Books-ID: b2umAAAAIAAJ. 
  2. William Henry Chamberlin: Marxists.org THE GENERAL STAFF OF THE WORLD REVOLUTION, marxists.org; Soviet Russia: A Living Record and a History. Navštíveno 2019-02-24.
  3. Nenávidí kapitalismus, litují smrti Kim Čong-ila. Co víte o českých komunistech? na zpravy.ihned.cz (květen 2012)

Externí odkazy