Tento článek se bude věnovat tématu Liberálně-demokratická strana Ruska, které bylo předmětem zájmu a debat v různých oblastech. Liberálně-demokratická strana Ruska vzbudil zájem odborníků a nadšenců, kteří se snaží pochopit jeho dopad na dnešní společnost. V průběhu historie hrál Liberálně-demokratická strana Ruska zásadní roli v různých kontextech a jeho vliv je relevantní i dnes. Od svých počátků až po svůj vývoj Liberálně-demokratická strana Ruska poznamenal před a po ve vývoji různých aspektů každodenního života. Tento článek prozkoumá různé perspektivy a přístupy, které čtenáři umožní ponořit se do fascinujícího světa Liberálně-demokratická strana Ruska.
Liberálně-demokratická strana Ruska (ruskyЛиберально-демократическая партия России, ЛДПР) je ruská parlamentní strana vzniklá roku 1989. Předsedou strany byl Vladimir Žirinovskij.
Charakteristika a zapojení do politického systému
Tato strana bývá označována za krajně pravicovou a populistickou. Sama sebe vnímá jako středovou a reformní sílu. „Liberální demokraté“ zastávají pozice ruského nacionalismu a imperialismu (Žirinovskij podporoval anexi Polska, Aljašky a Finska podle hranic carského Ruska), dále požadují kontrolu státu nad půdou, zákaz „netradičních“ náboženských sekt, státní vlastnictví ekonomicky strategických odvětví a radikální reformu justice. Předseda strany Žirinovskij také proslul protižidovskými výstupy, ačkoliv bylo poukazováno na jeho židovský původ. Stejně jako v ostatních postkomunistických státech nastala v Rusku po pádu komunismu příznivá situace pro ultrapravici (v prvních volbách v roce 1993 tak LDSR obdržela přes 14 % a skončila druhá), elektorát nad 10 % si udržuje (s jistými výkyvy) i nadále. Oficiální statistiky uvádí počet členstva na 19 000. Strana má také vlastní hymnu: na melodii ruské hymny složil text Peregudov. V dubnu 2007 předseda strany podepsal Chartu proti extremismu. Oficiální mezinárodní vztahy nejsou známé, v praxi dochází ke styku s evropskou ultrapravicí (např. Front national, SPR-RSČ či Národní demokracie).
Volební výsledky
Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
↑WHITE, Stephen. Developments in Russian Politics. Redakce White, Gitelman, Sakwa. : Duke University Press, 2005. ISBN0-8223-3522-0. Kapitola The Political Parties.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Russiaprofile. www.russiaprofile.org . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-20.
↑NORDSIECK, Wolfram. Russia . 2016 . Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Ultranationalists Move to Slap Fines on Use of Foreign Words . 21 February 2013. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑COLTON, Timothy J.; HOUGH, Jerry F. Growing Pains: Russian Democracy and the Election of 1993. : Brookings Institution Press, 1 December 2010. Dostupné online. ISBN9780815715009.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑DORELL, Oren. Putin's Russia: These are the candidates in an election some call a charade . . Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑STANOVAYA, Tatyana. The End of Kremlin's Dominance in the Regions . . Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.