V dnešním světě je Lovci a sběrači tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho význam a dopad sahá od osobních po globální aspekty a jeho dopad je pociťován ve všech oblastech každodenního života. Jak čas postupuje, Lovci a sběrači nadále zpochybňuje hranice znalostí a vyvolává debatu ve společnosti. V této souvislosti je nutné toto téma plně prozkoumat, pochopit jeho důsledky a zamyslet se nad jeho vlivem na naše životy. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Lovci a sběrači, analyzujeme jeho mnohé aspekty a zjistíme, jak může ovlivnit naše vnímání a jednání.
Lovci a sběrači je rovnostářský typ společnosti, která získává většinu potravy prostřednictvím lovu divokých zvířat a sběru jiné volně se vyskytující potravy – planě rostoucích rostlin a jejich plodů, hmyzu, mlžů, plžů či medu – přičemž sběr převažuje nad lovem. Mezi lovci mohl být i podstatný poměr žen. Strava je kalorická, ale i přes více pohybu než lidé v moderní společnosti spálí kalorií podobně. Jsou to kočovníci, neboť se musí neustále přesouvat z místa na místo v důsledku vyčerpání lovišť a zdrojů. Vyprávění příběhů učí spolupráci a rovnosti a přitom nevyžaduje moralizování náboženstvím. V jejich společnosti nerozhoduje příbuznost. V kontrastu s tím stojí hierarchickézemědělské společnosti, které získávají většinu potravy prostřednictvím pěstování a chovu domestikovaných rostlin a živočichů.
Lov a sběr je prvotním způsobem obživy rodu Homo, který byl praktikován po většinu lidské existence. Po nástupu neolitické revoluce, kdy lidé objevili zemědělství, však byli lovci a sběrači ve velké části světa nahrazeni evolučně pokročilejšími zemědělci a pastevci. Lovci a sběrači však mají lepší imunitu. Analýza DNA ukázala, že bylo časté genetické mísení se zemědělci.
Dnes lov a sběr jako hlavní způsob obživy praktikuje pouze minimum společností a i ty jej často doplňují pěstováním plodin či chovem zvířat. Nicméně lovci a sběrači mají více volného času než pokročilejší společnosti.