V tomto článku prozkoumáme Majuskule z různých perspektiv. Majuskule je téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě a jeho dopad se projevil v různých oblastech společnosti. V průběhu historie byl Majuskule předmětem debat, studií a analýz a v tomto článku se ponoříme do jeho důležitosti, jeho důsledků a jeho relevance dnes. Od svého vzniku až po svůj vývoj, prostřednictvím svých různých projevů, Majuskule zanechal svou stopu v kultuře, politice, vědě a každodenním životě a prostřednictvím tohoto článku se chystáme prozkoumat jeho vliv na naše životy.
Majuskule, tradičně, zejména v paleografii, také majuskula (jinak velké písmeno, v typografiiverzálka, verzála), je původní forma písmen (v latinceA, B, C, …), která se objevila kolem 3. století př. n. l. Opakem jsou minuskule (malá písmena, minusky: a, b, c, …). V paleografii se majuskule definují jako znaky, které lze zapsat zpravidla mezi dvě linky psací osnovy, takže vyplňují horní a střední psací pásmo.
Oproti tomu minuskule, jež se zapisují do čtyřlinkové osnovy, mohou jednak zaplňovat pouhé střední pásmo, jednak mohou zasahovat do horního, nebo dolního pásma či do obou.. Kromě základního (prostého, holého) tvaru písmen mohou být minuskule doplněny diakritikou mimo osnovu.
Majuskule v psací podobě mohou zasahovat i do spodního pásma čtyřlinkové osnovy, např. G, J a Y – viz ukázka.