Mezzosoprán

V dnešním světě se Mezzosoprán stal tématem velkého významu a diskuse. Od svého vzniku Mezzosoprán ovlivňoval životy lidí různými způsoby, generoval protichůdné názory a odlišné pozice. Jeho vliv přesáhl hranice a poznamenal před a po v dějinách lidstva. Postupem času se Mezzosoprán stal předmětem studia, analýzy a reflexe a jeho význam nepřestal růst. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Mezzosoprán, analyzujeme jeho dopad na současnou společnost a jeho projekci do budoucna.
Hlasové obory
Tónový rozsah mezzosopránu

Mezzosoprán (z ital. mezzosoprano; mezzo – půl, sopra – nahoře) je hlasový obor ležící mezi sopránem a altem. Nejčastěji je zpíván ženami a dětmi, v dřívějších dobách i kastráty. Oproti sopránu má temnější barvu tónu a níže položený tónový rozsah. Rozsah mezzosopránu je přibližně malé g – a² (b²).

Mezzosopránové role v operách

Především v barokních operách jsou rozšířené tzv. kalhotkové role, ve kterých mezzosopranistky zpívají role mladých mužů, např. Cherubino v Mozartově Figarově svatbě. I v pozdějších operách se takové role vyskytují, mezi nimi Oskar ve Verdiho Maškarním plese a Oktavián v opeře Richarda Strausse Růžový kavalír.

Jednou z nejznámějších mezzosopránových rolí je Carmen ve stejnojmenné opeře Georgese Bizeta. Z dalších rolí lze jmenovat mj. postavu Dalily v opeře Samson a Dalila, kterou složil Camille Saint-Saëns.

Mezzosopranistky

K mezzosopranistkám 19. století patřily sestry Maria MalibranováPauline Viardotová, ve 20. století se jednalo např. o Agnes Baltsaovou, Teresu Berganzovou a Jelenu Obrazcovovou.

Mezi české mezzosopranistky patří Magdalena Kožená, Štěpánka Pučálková, Edita Randová či Dagmar Pecková. Na světových operních scénách působí v tomto hlasovém oboru mj. Švédka Anne Sofie von Otter, Italky Cecilia Bartoli a Daniela Barcellona, Američanka Joyce DiDonato či Lotyška Elīna Garanča.

Externí odkazy