Nunavut

V dnešním světě se Nunavut stalo tématem velkého významu a relevance. Jeho dopad pokrývá různé oblasti a sektory, od ekonomiky po politiku, přes technologie a společnost obecně. Zájem o Nunavut v posledních letech roste a probouzí zvědavost a pozornost širokého spektra lidí. Je důležité porozumět a do hloubky analyzovat vše, co souvisí s Nunavut, jeho původ, vývoj, důsledky a možné budoucí výzvy. V tomto článku vyčerpávajícím způsobem prozkoumáme toto fascinující téma s cílem nabídnout úplný a aktuální přehled o Nunavut, aby si čtenáři mohli rozšířit své znalosti a lépe porozumět důležitosti tohoto fenoménu v dnešní době.
Nunavut
Nunavut – znak
znak
Nunavut – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní městoIqaluit
Souřadnice
Rozlohacelkem: 2 093 190 km²

zem: 1 932 255 km²

vodstvo: 160 935 km²
Časové pásmo-5, -6, -7
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel39 407
Hustota zalidněníParametr "hustota" (nyní s hodnotou "0,015") šablony "Infobox - region" je zastaralý. Více informací po kliknutí.0,015 obyv./km²
Jazykangličtina, francouzština, inuitština
Správa regionu
StátKanadaKanada Kanada
Nadřazený celekKanada
Druh celkuspolkové teritorium
Vznik1. dubna 1999
CommissionerEva Aariak
Předseda vládyJoe Savikataaq
MěnaKanadský dolar
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2CA-NU
Oficiální webwww.gov.nu.ca
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nunavut (z inuktitutského ᓄᓇᕗᑦ) je největší a nejsevernější teritorium Kanady. Má rozlohu 2 093 190 km² a necelých 40 000 obyvatel (odhad Q1 2021). Největším a hlavním městem je Iqaluit.

Jméno znamená v inuitštině „Naše zem“ nebo „Naše vlast“. Jde o samosprávné území Eskymáků s rozsáhlou autonomií vytvořené 1. dubna 1999 odtržením od Severozápadních teritorií skrze Nunavut Act. Původní obyvatelé tvoří asi 85 % obyvatelstva, v drtivé většině jde o Eskymáky. Něco málo přes 70 % obyvatel deklaruje jako svůj mateřský jazyk některý z eskymáckých jazyků (na rozdíl od Indiánů z provincií, kteří dnes většinou už mluví anglicky). Dva nejrozšířenější z nich jsou vedle francouzštiny a angličtiny úředními jazyky teritoria.

I přes jeho velkou rozlohu je Nunavut nejméně zalidněné kanadské teritorium a také jedno z nejřidčeji zalidněných území na Zemi. Je tomu tak v důsledku jeho polohy, většina území se totiž nachází za severním polárním kruhem, a tak je reliéf Nunavutu z většiny tvarován ledovcem. Většina půdy je trvale zamrzlá (permafrost), což společně s polárním klimatem znemožňuje zemědělství. Těmto extrémním polárním podmínkám museli obyvatelé Nunavutu přizpůsobit svůj životní styl. Nezbytnými dovednostmi Inuitů jsou tedy lov a rybolov.

K vytápění a výrobě elektřiny používají obyvatelé teritoria hlavně naftu a fosilní paliva, které si nechávají posílat z jižnějších částí Kanady. Vláda ale usiluje o využívání obnovitelných zdrojů a toto úsilí je obyvateli silně podporováno.

Náboženství

Inuit z vesnice Arviat

Ve sčítání z roku 2001 se nejvíce obyvatel přihlásilo ke křesťanství, ke katolické církvi 23,3 % a 66,7 % k různým protestantským denominacím.

Cestovní ruch a doprava

Turistický ruch v Nunavutu je malý z důvodu jeho obtížné dostupnosti. Jediný způsob, jak se sem dostat, je totiž malé letadlo, které sem létá pouze ze čtyř kanadských letišť. Do Nunavutu nevedou žádné silnice ani železnice. Po území Nunavutu se lze pohybovat autem či regionálními autobusy, v zimě též na sněžných skútrech či na saních tažených psím spřežením.

Odkazy

Reference

  1. Nunavut Act . Justice Canada, 1993 . Dostupné online. 

Externí odkazy