Szlachta

V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Szlachta. Od jeho počátků až po jeho dopad na současnou společnost prozkoumáme různé aspekty, díky kterým je Szlachta dnes relevantní. Budeme analyzovat jeho vývoj v čase, jeho vliv v různých oblastech a jeho roli v každodenním životě. Se širokým a objektivním pohledem se budeme snažit přistupovat k Szlachta z různých perspektiv, abychom pochopili jeho skutečný význam a rozsah v dnešním světě. Připojte se k nám na této cestě po Szlachta a objevte vše, co se skrývá za tímto vzrušujícím tématem.
Znak Polského království

Szlachta (čti: šlachta, srov. s českým výrazem šlechta) je název, kterým byla označována aristokratická třída v Polském království a Litevském velkoknížectví, které v různých obdobích společně tvořily Polsko-litevskou unii.

Historie

Původ šlechty v Polsku je velmi starý, avšak poněkud nejasný. V důsledku toho o sobě příslušníci této vrstvy často hovořili jako o "odwieczna" (odvěká). Raní historici a kronikáři předložili dvě teorie o jejím vzniku.

Teorie o vzniku szlachty

Dějiny

Szlachta na polských územích existovala od 13. století, vynikla zejména v pozdním středověku a přetrvala částečně až do století 19. Příslušníci szlachty, podobně jako v jiných zemích, tradičně vlastnili území.

Szlachta ve stejnokrojích jednotlivých vojvodství Koruny Polského království, Litevského velkoknížectví a Polsko-litevské unie v 17. a 18. století.

Tato polská (a popolštěná litevská) šlechta požívala značných a nenapadnutelných privilegií až do rozdělení Polsko-litevské unie na konci 18. století, které znamenalo konec mnohonárodnostního státu.

Šlechta byla v Polsku zrušena v období druhé republiky ústavou z března 1921.

Reference

  1. KIDD, Colin. British identities before nationalism: ethnicity and nationhood in the Atlantic world, 1600–1800. : Cambridge University Press, 1999. Dostupné online. ISBN 978-0-521-62403-9. S. 29. 
  2. DAVIES, Norman. God's Playground: A History of Poland; Volume I: The Origins to 1795. : Columbia University Press, 1982. Dostupné online. ISBN 978-0-231-05351-8. S. 161–163. 
  3. DAVIES, Norman. God's Playground: A History of Poland, Volume I - The Origins to 1795. : Columbia University Press, 1982. ISBN 0-231-05351-7. 
  4. SULIMIRSKI, Tadeusz. Sarmatians in the Polish Past. The Polish Review. Champaign, Champaign county, Illinois, U.S.A.: University of Illinois Press on behalf of the Polish Institute of Arts and Sciences of America, Winter 1964, s. 13–66. JSTOR 25776522. 
  5. NIESIECKI S.J., Kasper; DE BOBROWICZ, Jan Nepomucen. HERBARZ POLSKI. 3rd?. vyd. Leipzig, Sachsen: Breitkopf & Härtel, 1846. Dostupné online. S. 430. (polsky) 
  6. LUKAS, Richard C. DID THE CHILDREN CRY?: HITLER'S WAR AGAINST JEWISH AND POLISH CHILDREN, 1939-45. 171 Madison Ave RM 1602, New York stát New York 10016-5110: HIPPOCRENE BOOKS INC, 1 July 2001. Dostupné online. ISBN 978-0781808705. Kapitola Chapter IV. Germanization; Part I. 
  7. NIESIECKI S.J., Kasper; DE BOBROWICZ, Jan Nepomucen. HERBARZ POLSKI. 3rd?. vyd. Leipzig, Saxony, GERMANY: Breitkopf & Härtel, 1846. Dostupné online. S. 430. (polsky) 
  8. GUZOWSKI, Piotr. Village court records and peasant credit in fifteenth- and sixteenth-century Poland. Continuity and Change. Cambridge, East of England, United Kingdom: Cambridge University Press, 1 May 2014, s. 118. Dostupné online . DOI 10.1017/S0268416014000101. 

Související články

Externí odkazy