Teplota vzplanutí

V tomto článku prozkoumáme téma Teplota vzplanutí do hloubky a zaměříme se na jeho původ, vývoj a relevanci dnes. Od svého vzniku Teplota vzplanutí zaujal akademiky, odborníky i širokou veřejnost a podnítil debaty, úvahy a pokroky v různých oblastech. V průběhu let se Teplota vzplanutí ukázalo jako velmi důležité téma, a to jak pro svůj dopad na společnost, tak pro svůj vliv na různé oblasti vědění. Prostřednictvím této komplexní analýzy se budeme snažit porozumět významu Teplota vzplanutí a jeho roli v neustále se měnícím světě.

Teplota vzplanutí je nejnižší teplota, při které se za přesně definovaných podmínek vytvoří nad hladinou hořlavé kapaliny takové množství par, že jejich směs se vzduchem přiblížením plamene vzplane a ihned uhasne. V laboratorních podmínkách se pro stanovení užívá metoda otevřeného kelímku nebo metoda uzavřeného kelímku. Při exaktních měřeních se vztahuje k atmosférickému tlaku 101 325 Pa.

Teplota vzplanutí je kritériem pro zařazení hořlavých látek do tříd nebezpečnosti podle ČSN 65 0201.

Třída nebezpečnosti Teplota vzplanutí
°C
I do 21
II nad 21 do 55
III nad 55 do 100
IV nad 100 [pozn. 1]

Tuhé látky

U tuhých hořlavých látek se určuje teplota vzplanutí FIT (flame ignition temperature), která je definována jako nejnižší teplota vzduchu, proudícího kolem vzorku, při které dojde působením vnějšího zápalného zdroje k zapálení směsi plynných produktů rozkladu. Pro její laboratorní určení se zpravidla užívá Setchkinova odporová pec.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Za hořlaviny jsou považovány kapaliny do teploty vzplanutí 250 °C.

Související články

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot